Úterý 15.5.2018 19.00 hodin, Galerie města Plzně, nám. Republiky 40
Písně národního obrození - hudební dno?
účinkují: Vladimír Richter - zpěv, Jan Tuláček - romantická kytara
program: Jakub Jan Ryba, František Max Kníže, Karel Hašler
Koncert k 100. výročí Československa
Vstupné: 140,- (plné) / 100,- (slevy), předprodej: www.plzenskavstupenka.cz
Pořádá Spolek Koncerty Plzeňsko ve spolupráci s Galerií města Plzně za podpory Nadace 700 let města Plzně.
Informace na www.koncerty-plzensko.cz
--------------
Jan Tuláček absolvoval HAMU péčí prof. Milana Zelenky. Od roku 2002 je členem Pražského kytarového kvarteta, se kterým pravidelně koncertuje. Věnuje se též interpretaci sólové a komorní hudby období raného romantismu na historické nástroje (Ensemble Consolazione). Jeho hra je zachycena na několika kompaktních discích a nahrávkách pro Českou televizi a Český rozhlas. Pokud zrovna nehraje, staví kytary.
Doc. Vladimír Richter vystudoval Konzervatoř a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Je pedagogem hlasové výchovy, fyziologie a hygieny hlasu, kultury projevu a dějin zpěvu. Jako aktivní umělec působil v Symfonickém orchestru hl. m. Prahy a Národní m divadle Brno. Od roku 1994 učí na Masarykově univerzitě v Brně, katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty a Akademie staré hudby při Ústavu hudební vědy FF. Je specialistou na autentické provozování staré hudby, interpret soudobých skladeb. Je členem vokálně experimentálního souboru Affetto a tria Ensemble poétique. Spolupracuje s předními soubory staré hudby (Musica Florea Capella Regia, Collegium musicum Brno, Rožmberská kapela, Pražští madrigalisté). Účastnil se mnoha festivalů v Evropě, nahrával pro rozhlas i gramofonové společnosti, realizoval více než 600 koncertů po celém světě.
Slovo k programu:
Program chce vzdát hold českým hudebníkům, básníkům a překladatelům tvořícím v prvních desetiletích 19. století a hledat paralely s ostatní Evropou. Kytara se nedrží jen role doprovázejícího partnera partu pěveckého, ale sólovou suverenitu obhajuje v koncertních skladbách. Komponisté byli často příslušníky venkovských kantorských rodů, mnozí se ale uplatnili úspěšně v Praze, Vídni i jinde. České texty (Š. Hněvkovský, V. Hanka) obsahují mnohdy prostinké pokusy o básnické uchopení typicky romantických motivů za pomoci půvabných přirovnání. Tvorba označovaná někdy dokonce za hudební dno chystala nadšeně nástup velké „národní hudby“, která přišla jen o pár desítek let později.